Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

HISTORIE OSADY


Trampská Osada Apten-Hassa se nachází v krásném kraji bývalých Svatojánských proudů. Tenhle kouzelný a zapomenutý lůmek našli začátkem 80. let při svých toulkách původní osadníci. Možná Vás zajímá význam názvu: Apten - dobro a Hassa - zlo. Podle slov jednoho z původních osadníků to má být připomínkou toho, s čím naše duše stále svádí boj. Sám tvůrce osadního znaku i názvu osady "Daneček"  k tomu říká:  " tento název, kterým jsem kdysi osadu pojmenoval, vznikl ze dvou slov, která jsem používal jako malé, asi roční, dítě. Slovo „apten“ byl můj dětský výraz pro ptáka a „hassa“ pro strach..."

      V roce 1983 tedy byla oficiálně založena osada Apten-Hassa. Tehdy sem víkend co víkend jezdila parta nadšených Trampů, kteří sem přiváděli ještě plno dalších kamarádů. Camp se tehdy skládal z těchto částí: Srub, letní kuchyň, dvanáctimetrová strážní věž - jíž bylo přezdíváno rozhledna a ohňový kruh. V každém vstupu do lomu, v němž osada stojí, byla brána, která splítkou svých kulatin připomínala začáteční písmena názvu osady - tedy AH. Dělo se tehdy v lomu leccos, kůň uvázaný ke stromu tu nebyl nic neobvyklého, po osadě se válely kousky dostavníku a občas se tu i střílelo jako na divokém západě. To ale bylo ještě v dobách, kdy Skoťáčtí pardi neseděli pouze u karet v saloonu U Taterů a brázdili místní lesy na koních s kolty proklatě nízko. Často se tu pořádaly rozmanité akce pro okolní trampské společenstvo. Dokonce, a to málokdo ví, se tady filmovala kovbojka, ještě na tu malou ruční kameru na kličku. Samotného by mně zajímalo, kam ten film přišel....

 
     ObrazekJak však šel čas, začali pomalu camp původní osadníci opouštět a vlastně počátkem 90. let sem už jezdili pouze stálí hosté osady s kamarády. K těm stálým hostům patřil i náš současný Sheriff Kulak (tehdy Šíša). Spolu s ním sem ještě jezdila jeho žena Malina. Však čas šel dál a tak se jezdilo, zejména z rodinných důvodů, stále míň, až se stalo, že kolem roku 1992 zůstala Apten-Hassa opuštěná. Všichni, kdož jí po leta s láskou budovali, měli už jiné zájmy. Ať už rodinné nebo firemní. Prostě pro Apten-Hassu byla 90. léta ve znamení zapomenutí a chátrání....
 
     Osada však nechátrala ani tak vlivem zubu času, jako vinou podivných existencí, které se sem začaly stahovat a měly na svědomí vypálení části campu. Postupně zmizela letní kuchyň, rozhledna a nebýt Pigára i T.O.Houmles, tak by byl spálil i vše ostatní včetně srubu. Naštěstí právě kamarádí z T.O. Houmles sem později v 90.letech občas zajeli na kontrolu osady, i leccos poopravili...  
 
     V lednu roku 1999 byla Apten-Hassa předána dnešním osadníkům. Začali jsme tedy pomalu s přípravami a rekonstrukcí osady. Apten-Hassa opět vešla ve známost, hlavně díky naší osadní hudební skupině. Hrajeme klasickou trampskou tvorbu. Na campu se udělal kus práce a osada opět, po letech opuštění začala vzkvétat.   
 
     V roce 2003 se na osadním campu konal potlach u příležitosti 20. výročí založení osady tři měsíce na to byl, bohužel, neznámým žhářem podpálen původní osadní srub stejného stáří. Osadníci se pokoušeli postavit srub nový, avšak členy osady postihla mezi lety 2005-2008 krize, což se podepsalo i na osadním campu. V tomto období žila prakticky jen osadní hudební skupina, vlastní camp zůstal, vlivem nedostatku sil na jeho obnovu, dočasně opuštěn…
 
     Na Silvestra 2008, k příležitosti blížícího se 10. výročí předání campu, se sešlo původní jádro osady, spolu s novými členy osady a všichni jsme se domluvili na revitalizaci osadního campu. Ta skutečně započala, ale času a energie už nebylo tolik, kolik by bylo potřeba, navíc soustavně naši práci vandalové poškozovali a tak náš starý camp zůstal nakonec spící... My jsme ale Štěchovicku zůstali verni, někteří z nás se uhnízdili v sousední kamarádské osadě Na Fáberce, se kterou jsme už po léta pořádali společné akce a tak nás velmi pravidelně můžete najít právě tam, nebo někde jinde v modrých dálavách... 
 
     ObrazekKolikrát jsem tak seděl na skále nad řekou a říkal si při pohledu na skalnatý kaňon Velké řeky – Vltavy,  jaké to tu asi bylo před několika desítkami let. Jak zněly Svatojánské proudy, o kterých se traduje, že zpívaly a na hřebenech jejich vln tančily hvězdy? Jací byli naši předchůdci zde v kraji, kde se vlastně před bezmála 100 lety rodil Tramping? Chtěl bych se na chvíli přenést v čase a vidět celý tenhle kraj, jak to tu bylo kdysi. Kraj, lidi, všechno. Jak muselo být krásné loučit se večer s řekou, která při ukládání se ke spánku zpívala...
 
     To vše se již nedá vrátit, ale díkybohu, že civilizace nepoznamenala tenhle kraj ještě víc a že se nám i přes vzdutí štěchovické přehrady dochoval nádherný kousek panenské přírody... I bez zpěvu Svatojánských proudů, které na věky spí tam dole pod hladinou, je tu překrásně. Tenhle kraj jsem si opravdu zamiloval. Je to kraj plný romantiky a klidu. Je kolébkou Trampingu...
 
 
 Šakal, duben 2015